Nejlepší letoviska Černé Hory

Černá Hora leží v jihovýchodní části Evropy, na pobřeží Balkánu. Země sousedí hned s 5 státy, mezi něž patří Srbsko, Kosovo, Bosna a Hercegovina, Albánie a také Chorvatsko, kde je téma světového cestovního ruchu rozvinuté a stále se aktivně rozvíjí!

Několik významných čísel o Černé Hoře:

• 2534 m – nejvyšší bod země. Jde o horu Zla Kolata.
• 144 km – délka řeky Tara, která protéká zároveň i územím Bosny a Hercegoviny.

• V Černé Hoře však vytváří největší kaňon v celé Evropě, jehož délka
• činí 82 km a hloubka až 1300 m.

• 295 km – celková délka pobřeží země, což ji činí maximálně

• předurčenou k aktivní práci s turisty.

• 14 – počet mořských ostrovů na území státu.

Nejlepší letoviska jsou tu soustředěna na budvanské riviéře – 35 km pobřeží Jaderského moře.

Nejznámější a nejnavštěvovanější letoviska černohorského pobřeží

1. Budva – střed jadranského pobřeží.
2. Miločer – leží v docházkové vzdálenosti od pláže v Budvě a podle hodnocení mnoha cestovatelů je to nejlepší místní letovisko.
3. Sveti Stefan – ostrov a letovisko s vlastním pobřežním pásmem, které je uzavřené pro veřejnost.
4. Petrovac – letovisko 17 kilometrů od Budvy s několikakilometrovým pobřežím v rámci města a četnými plážemi v okolí.
5. Bečići – letovisko s domácím obyvatelstvem jen o málo přes 1000 lidí, otevřené obrovskému množství turistů!
6. Rafailovići. Pozoruhodnost této osady si právem zaslouží především místní pláž s několikakilometrovou nádhernou promenádou podél vody.
7. Przno
8. Drobnići
9. Reževići
10. Krstac
11. Buljarica

Historie státu Černá Hora – vznik a vývoj

Černá Hora jako nezávislá země začala existovat od počátku 19. století.

1. V době jejího vzniku tu žilo jen 60 tisíc místních obyvatel.
2. Celková rozloha Černé Hory přitom činila 1200 kilometrů čtverečních.
3. A podle počtu sídel ukazatel jen o málo přesahoval 100.
4. Ještě před 200 lety bylo dnešní letovisko a město Cetinje jen jedním klášterem a desítkou neotesaných domků.
5. Dnes je Černá Hora jedním z nejlepších letovisek Evropy, ale ve 30. letech 19. století přinášelo hlavní příjem zemědělství a chov dobytka – ovcí a koz.
6. Dnešní celosvětově známá zajímavost „Skadarské jezero“ byla tehdy centrem rybolovu v regionu.
7. Dnešní hlavní město státu (Podgorica), a také letoviska jako Žabljak, Nikšić, Bar, Kolašin a Ulcinj byly k Černé Hoře připojeny teprve blíže k počátku 20. století, což kromě území přineslo i malebné pobřeží Jaderského moře dlouhé 70 km.
8. Černá Hora, jak ji známe (s bezvízovým režimem a aktivně se rozvíjejícím cestovním ruchem), začala existovat teprve v roce 2009.

V současnosti je černohorské území jen 14 000 kilometrů čtverečních a o něco víc než 600 tisíc původních obyvatel. Výhodná geografická poloha země u hranic Jadranu přitom umožňuje aktivně rozvíjet cestovní ruch, a to jak v létě, tak v zimě!

Nejlepší letovisko na jihu a na severu – to je zásadně odlišná Černá Hora!

Několik parametrů, podle kterých lze regiony rozlišit:

• Klimatické zvláštnosti. Přímořský region (letovisko) se vyznačuje dlouhým létem, suchým a horkým – až 30 stupňů Celsia. Zima je naopak krátká a mírná (teploměr neklesá pod −7 stupňů). Sever je úplný opak: množství srážek v horské Černé Hoře patří k největším v celé Evropě! Některé oblasti zůstávají zasněžené až 5 měsíců v roce.
• Reliéf. Zatímco na pobřeží (jižní část) jde převážně o rovinatý terén, údolí… sever tvoří celé horské systémy s hlubokými kaňony a prudkými výškovými rozdíly.
• Rostlinstvo a zvířata. Jehličnaté a smíšené lesy jsou výlučnou předností severních oblastí státu. Tady můžete potkat takové zástupce fauny jako medvěd, divoké prase, vlk, liška a další. Jih má zase své výhody, dané mírnějším podnebím.
• Vodní zdroje. Zatímco na severu země převažují lesní a vysokohorská jezera s řekami, na jihu země omývá moře po celé své ploše!

Při pohledu na sever a jih země z hlediska cestovního ruchu je třeba zdůraznit celoroční aktivitu! Zima–jaro – lyžařské středisko na severu; léto–podzim – nejlepší plážové letovisko na jihu.

Města a obce Černé Hory – územní zvláštnosti nejlepšího letoviska Evropy!

Územní celistvost státu tvoří několik desítek obcí (24). Každá z nich dostala název podle stejnojmenného hlavního města v ní:

1. Andrijevica – severovýchodní region. Hlavní sídlo leží v údolí řeky Lim. Počet obyvatel města sotva přesahuje 1000.
2. Bar – jižní část, která je na začátku 21. století plnohodnotným letoviskem! Zároveň je tu soustředěn hlavní černohorský námořní přístav a celková plocha obce činí 67 kilometrů čtverečních.
3. Berane – obec leží na východě, její celková plocha je přes 500 km².
4. Bijelo Polje – severovýchodní oblast s 46 000 obyvateli. Rozloha obce přitom činí bezmála 1000 kilometrů čtverečních.
5. Budva – centrální riviéra Černé Hory, nejlepší letovisko pro místní i turisty! Samotné město i obec leží na pobřeží Jaderského moře a počet obyvatel okresu je 16000.
6. Danilovgrad – centrální region s 6000 obyvateli města. V celém okrese žije přibližně 20000 lidí na ploše 500 km².
7. Žabljak – zaujímá severní region. Trvale tu žije o něco víc než 2000 měšťanů – 50 % obyvatel celé obce. Samotné centrum města leží ve výšce 1500 metrů, poblíž horského masivu Durmitor.
8. Kolašin – správní středisko s 3000 obyvateli. V samotné obci žije 10000 lidí. Černohorci tu přitom tvoří jen 50 % obyvatel. Druhou polovinu tvoří Srbové (45 %).
9. Kotor – geograficky leží na břehu Kotorského zálivu v Jaderském moři (jih). Pozoruhodné je, že staré město je pod ochranou UNESCO. V samotném Kotoru žije přibližně 15 000 lidí a na ostatní osady okresu připadá dalších asi 10 000.
10. Mojkovac – leží na břehu řeky Tara v severovýchodním regionu Černé Hory. Hlavní zajímavostí letoviska je národní park „Biogradska gora“. Město obývá více než 4000 lidí.
11. Nikšić – postaven na úpatí hory Trebjesa v Nikšićské kotlině na severu. Je to největší obec státu, jejíž rozloha přesahuje 2000 km² a počet obyvatel činí 60 000 (druhé místo podle počtu obyvatel po hlavním městě Podgorici).
12. Plav – město na severovýchodě se 4000 původními obyvateli. Hlavní zajímavostí je Plavské jezero.
13. Plužine – leží na severozápadě Černé Hory, blíže k hranici s Bosnou a Hercegovinou. 1343 obyvatel – přesně tolik tu žilo na začátku 20. let 21. století.
14. Pljevlja – nejsevernější část země s více než 30 000 obyvateli. Rozloha celé obce se přitom pohybuje kolem 1400 kilometrů čtverečních.
15. Podgorica – hlavní město ve středu Černé Hory (30 km od pobřeží). Tento region tvoří hned 2 obce: Tuzi a Zeta. Celkový počet obyvatel – přes 150 tisíc!
16. Rožaje – východní okres poblíž hranice s Republikou Kosovo. 23000 lidí – tolik jich v obci žilo v roce 2011.
17. Tivat – město na břehu Kotorského zálivu, na poloostrově Vrmac na jižním svahu. V Tivatu žije více než 10000 lidí, zatímco v celém okrese přes 14000.
18. Ulcinj – při celkové rozloze obce 255 km² má 21 000 obyvatel. Zajímavé je, že je to jediná oblast, kde původní většinu tvoří Albánci – přes 70 %. Černohorců je tu jen 12 %!
19. Herceg Novi – správní středisko obce, geograficky ležící na břehu Kotorského zálivu na úpatí hory Orjen. Počet obyvatel oblasti: 33 tis.
20. Cetinje – kulturní centrum Černé Hory a podle ústavy jedno z hlavních měst spolu s Podgoricí. Podle sčítání tu žije 14 tisíc lidí – je to 6. největší město!

I když jde o jeden stát a za letovisko lze považovat celé území Černé Hory, v různých jejích oblastech má dovolená vlivem klimatických zvláštností svou specifickou podobu.

Klima Černé Hory podle letoviskových regionů

Navzdory malé rozloze má Černá Hora hned několik klimatických pásem! Ve většině regionů jde o mírné kontinentální klima, na pobřeží převažuje středomořské a v horách (na severu) alpské.

Charakteristika klimatického pásma na pobřeží Jaderského moře:

• Léto je tu suché a horké. Začíná přitom už v květnu a trvá až do „hlubokého“ října! Srážek je přitom v porovnání se sousedními zeměmi hodně.
• Zima je mírná a krátká.
• Teplota mořské vody se během všech teplých měsíců pohybuje v rozmezí od +20 do závratných +27 stupňů!

Zvláštnosti nízké „vysočiny“ – druhého klimatického pásma:

• Ještě víc srážek při stejně suchém létě!
• Střední část se doporučuje navštívit v letních měsících (červen–srpen), jinak intenzita dešťů od podzimu začíná přesahovat všechny meze!
• Teplota vzduchu se tu neohřeje nad 27 stupňů.

Charakteristické rysy alpského klimatu, třetího klimatického pásma (sever):

• V létě se ve vysokohorských oblastech vzduch neohřeje nad +20! A v zimě se prakticky nezvedne nad 0.
• Srážky tu padají rovnoměrně během roku a jsou v kteroukoli roční dobu dostatečně vydatné.
• Sníh ve vysokohorských oblastech vydrží od listopadu do dubna.

Chcete vidět Černou Horu v zimě a zkusit, co je to nejlepší lyžování? Žabljak je jedním z regionů, které potřebujete!

Podrobněji o klimatu Černé Hory po měsících – kdy a kam je vhodnější jet?

Oficiálně tu koupací sezóna začíná v červnu a končí v říjnu. Černá Hora však není jen nejlepší letoviska, slunce a nádherné večerní promenády na nábřeží…!

Klima v Černé Hoře po měsících v různých letoviskových regionech

• Březen. Teplota vody u moře nepřekračuje +14 a ve vysokohorských oblastech stále leží sníh. Nejlepší lyžařská střediska jsou otevřená! Teplota vzduchu se tu ve dne průměrně drží kolem +5.
• Duben. Pobřežních +20 stupňů Celsia už umožňuje pohodlně vyrazit na výlety v pobřežní zóně. Přispívá k tomu i minimum srážek na jihu. Ve vysokohoří teploměr už neklesá pod 0.
• Květen. V Budvě a v dalších letoviscích se pomalu otevírá koupací sezóna. Teplota vody už dosahuje 19–20 °C, zatímco vzduch se ohřívá na 25 °C. Takže když ne koupání, opalování na pláži je už určitě možné! Květen na severu je úplně jiný příběh! Teplotní maximum je tu v této době jen +13 °C. V Budvě, Baru a Podgorici ke konci jarních měsíců úroveň srážek začíná klesat.
• Červen. Oficiální zahájení sezóny ve všech nejlepších letoviscích. Ve dne je 27 °C na pobřeží normou! V regionu Cetinje přitom tento ukazatel nepřesahuje 15 °C.
• Červenec. Chládek uprostřed léta lze najít jen na severu, v oblastech horských letovisek. Například v Žabljaku teplota v této době nestoupne nad 19 °C. Srážky na pobřeží jsou vzácné a vyznačují se krátkým trváním.
• Srpen. Teplota moře dosahuje rekordních 26 stupňů! V srpnu se teploty vyrovnávají po celé zemi a ukazují průměrných 28 °C. Nejteplejší město je Kotor (31 stupňů). Zároveň se v této oblasti ale zaznamenává i více srážek. V Kolašinu naměří celých 23 °C.
• Září. Je to poslední měsíc dovolené na plážích Černé Hory! Vzduch se už neohřeje nad 26 stupňů, a to ani u pobřeží. V Cetinji je tento ukazatel ve dne 22 stupňů a v noci klesá na +11. V horských střediscích už začíná pršet a denní maximum nepřesahuje +16.
• Říjen. Ke konci měsíce je voda ke koupání stále méně pohodlná (klesá pod +20). V horách se ochlazuje na +10 ve dne. Množství srážek všude prudce roste.
• Listopad. V horských střediscích se už zaznamenávají první sněžení a teplota tu klesá pod nulu. V přímořských střediscích je tento ukazatel omezen na +15 °C.
• Prosinec. První měsíc zimy a oficiální otevření nejlepších lyžařských středisek v Černé Hoře (Kolašin, Žabljak). Od 0 do −6 – teploty na severu ve dne, respektive v noci. Srážky jsou v prosinci maximální a mohou trvat až 17 dní! Na jihu se vzduch ve dne už neohřeje nad +9.
• Leden. Denní maximum na severu země už nepřekračuje 0 °C, zatímco na pobřeží teploměr ukazuje ještě +13. Velké množství srážek ve všech oblastech je pro tuto roční dobu běžným jevem.
• Únor. V Podgorici se zaznamenává až 12 dní v měsíci se srážkami! A teplota vzduchu tu i dál na jih se drží na +13. Na lyžařských střediscích je už stabilní sněhová pokrývka, díky čemuž je tato roční doba pro tento druh sportu maximálně oblíbená.

Kdy je nejlepší plánovat dovolenou v Černé Hoře?   

Při studiu klimatických zvláštností země lze dojít k závěru, že dovolená je tu možná celoročně! Otázkou je jen jaká a kde.

Několik důležitých momentů, které určují nejvhodnější dobu pro odpočinek na plážích:

• Plážovou sezónu lze otevírat už v květnu a trvá až do října. Tak to sice je, jenže v květnu se voda zdaleka nemusí všem dovolenkářům zdát teplá!
• Říjen? Ano, turistů je na pobřeží stále hodně, ale doba pro letoviskovou dovolenou je také sporná, což se vysvětluje zvýšenou intenzitou dešťů.
• Květen a říjen – v tuto dobu je lepší spojit plážovou dovolenou s výlety a procházkami v přírodě.

• Červenec, srpen a září – optimální měsíce ke koupání v letoviscích Černé Hory.
• V červnu se už dá začít koupat v letoviscích jako Kotor, Tivat, Herceg Novi, Perast.
• Na jadranském pobřeží začíná úplně teplá voda v červnu. Jsou to regiony Budva, Bečići, Petrovac, Bar.
• Červenec a srpen – nejhorkější měsíce, proto může být odpočinek na břehu Kotorského zálivu a v nejbližších oblastech komplikovaný horkem. Ve dne tu teploměr neklesá pod +30 a může ukazovat i celých 35!

Ideální dobou pro návštěvu plážových letovisek Černé Hory je konec května, červen, září a říjen (jeho první polovina).

Odpočinek ve vysokohorských oblastech Černé Hory. Kdy je nejlepší navštívit zajímavosti na severu? Praktické postřehy:

• Červenec a srpen jsou nejhorkější měsíce, proto může odpočinek na pláži v tuto dobu zdaleka ne každému připadat příjemný! Najít příjemný chládek a prozkoumat zajímavosti severu – právě teď je ten pravý čas! Národní park Durmitor, Černé jezero a spousta dalších.
• Prosinec a únor – nejlepší doba pro lyžařská střediska (Žabljak a Kolašin). V únoru je sníh už maximálně stabilní, proto je tato doba nejoblíbenější.
• V prosinci a lednu se po celém území Černé Hory zaznamenává maximální množství srážek.

Chcete lyžovat? Prosinec a únor – to je váš čas!