Kryvyj Rih – co vidět

Kryvyj Rih je opravdová pamětihodnost Dnipropetrovské oblasti. Kryvyj Rih je město lomů a vodopádů. Kryvyj Rih je skutečně neobvyklé město Ukrajiny. Ať je špinavé a průmyslové, ale je mimořádné a zajímavé)! Jsou tu hory (přírodní horniny – skály – i uměle navršené průmyslové haldy žuly), jeskyně (doly), lomy a vodopády...

Nikopol – město s potenciálem stát se ukrajinským letoviskem

Ve městě je široké nábřeží, ale v roce 2021 je v žalostně ponurém stavu. Nábřeží je promenádní, ale mohou po něm jezdit auta. Abyste nemuseli jít pěšky, můžete jet po šipkách na konec nábřeží, tam lze odbočit přímo na nábřeží a pokochat se výhledy. Dál jedeme po silnici podél vody, za zatáčkou čeká překvapení)

Za nábřežím ve směru na Kapulivku se táhne celá řada opravdových písečných pláží. Máte pocit, jako byste se ocitli v Berďansku nebo v Kyrylivce))

Panski kruči – nádherná přírodní pamětihodnost u Nikopolu

Mezi vesnicemi Kapulivka a Pokrovske leží tato pamětihodnost. Soudě podle malého počtu recenzí na internetu o ní ještě nikdo nevěděl! Příjezd k ní vede dokonce po zcela normální silnici) Na mapě níže je vyznačena odbočka, která vede k vyhlídce. Nezabloudíte, odbočit je třeba doprava (to je na konci, u samotného bodu B) a projet přes hřbitov. Trasa je nic moc..., ale vpředu vás čekají výhledy, které všechno zastíní!

Bod A – sjezd doleva ze silnice Nikopol – Kryvyj Rih. Bod B – nejlepší výhled na „Panski kruči“.

Panski kruči jsou útesy a nádherná pláž!!! Výhledy jsou obdobou mysu Tarchankut (Atleš) na Krymu. Nahoře se dá snadno jezdit autem. Nejlepší výhled se však otevírá právě z boku, jak je vyznačeno na mapě. Dolů vedou také dvě vyjeté koleje… Sjet se dá ale buď džípem, nebo žigulíkem) No a samozřejmě je tu kde se projíždět na čtyřkolkách. I dole se dá procházet a naplno si užít odpočinek na pláži a při grilování! Čekalo nás ještě mnoho míst k prohlídce… Takovou krásu jsme od lokality Panski kruči opravdu nečekali a nenaplánovali jsme čas na piknik na břehu. Ale moc se nám chtělo! Atmosféra místa je tam nějak zvláštní, velmi to připomíná místa síly! U břehu je mělčina a plynulý vstup do vody po nejčistším písku!!!

Po sestupu je vpravo stezka k „pláži“, dál se stezka mění a přechází v houštiny. Místa k odpočinku je vlastně velmi málo. Ale tato pláž je opravdu krásná) Po sestupu doleva odbočit nejde. Je třeba vyjít k vodě a po vodě přejít na „pláže“, které jsou vlevo. Podél celého břehu je mělčina a procházet se tu je lepší právě po vodě, tedy když je teplo. My jsme tu byli v dubnu, takže se tu nebylo kde procházet)

Kryvyj Rih – co vidět? Hlavní pamětihodnosti pro procházky

• Tokivský vodopád se nachází mezi Kryvým Rihem a Nikopolem v obci Tokivske. Jezdit sem nedoporučujeme, dokud neopraví všechny silnice. Příroda je docela pěkná, ale speciálně sem jet neradíme ⭐⭐
• Zatopený Tokivský lom – není na co koukat, zvlášť když ještě není zeleň ⭐
• Lom JuHOK (vyhlídková plošina) – k návštěvě je potřeba povolení. Vjezd je možný jen s exkurzí nebo s povolením od správy lomu. Rozměry jsou efektní. Navštívit se dá, ale čas se ztrácí získáváním povolení, a koukat se vlastně není na co. ⭐⭐⭐⭐
• Botanická zahrada – perla města. Doba návštěvy od 1,5 hodiny a výrazně déle ⭐⭐⭐⭐⭐
• Zatopený lom NKHOK (kryvorižské jezero Bajkal) – poblíž je činný provoz a toto místo se k odpočinku nehodí. Jezdit sem jen kvůli fotkám nedoporučujeme. ⭐⭐
• Karačunivský lom – když je všude zeleň, je tu dobré místo na procházky, hned vedle je vodopád Bílé kameny. V zimě tu není co dělat. ⭐⭐⭐⭐
• Skály MOPR – to jsou všechny horniny, které vyčnívají nad zem, je jich asi 12. Nejlepší výhled se otevírá z hory Blahodat a Malé Orlynky – vyhlídka na Kryvyj Rih! ⭐⭐⭐⭐⭐
• Skála „Orlí hnízdo“ – zespodu je nejlepší pohled na ty samé vyčnívající horniny skal MOPR. Shora je rozhled, ale výhled je výrazně menší ve srovnání s horou Blahodat. ⭐⭐⭐
• Říjnový žulový lom – místo na procházku a grilování! ⭐⭐⭐⭐⭐
• Vodopád Bílé kameny ⭐⭐⭐
• Červené technogenní jezero (důl Artem-1) – prach a špína z těžby rudy. Skládky odpadu a dělnická čtvrť. Není tu co dělat ⭐
• Čínské barevné hory v Kryvém Rihu a marsovské scenérie – krásné na fotkách, ale realita bohužel nepůsobí ⭐
• Park F. Meršavceva (dříve park Gazety „Pravda“) – v teplé části roku dobré místo na procházky podél řeky a pod zelenými korunami parku. V zimě tu není moc co dělat. ⭐⭐⭐⭐

V Kryvém Rihu jsou široce známé červený vodopád (Tokivský, Šolochovský) a Bílé kameny (peřeje řeky Inhulec). Lomů je tu obecně velké množství, rozlišují se činné a zatopené. Turisty lákají jedny i druhé. Obzvlášť oblíbený je činný žulový JuHOK a zatopené: NKHOK, Karačunivský, Říjnový žulový a další.

Místní pamětihodnosti lze navštěvovat v různém pořadí, níže uvádíme naše trasy, s jejich plusy a mínusy)
V jednu neděli jsme udělali okruh trasa č. 1: Dnipro – Nikopol – Tokivske – Kryvyj Rih – Dnipro. Silnice si zaslouží rozhodně nemalou pozornost. Na konci března 2021 je silnice Kryvyj Rih – Dnipro ideální. Silnice Dnipro – Nikopol je na 4-, jámy a záplaty se objevují po sjezdu ze silnice na Záporoží. Silnice Nikopol – Tokivske – Kryvyj Rih jsou díry!!! Těžko je ohodnotit body… Nejsilnější zážitky nám přichystaly příjezdové cesty k Tokivske. Upřímně řečeno, vezmeme-li v úvahu to, co jsme viděli, a absenci silnic – návštěvu Tokivského vodopádu nelze nikomu doporučit! Jiný den jsme přijeli do Kryvého Rihu po silnici z Dnipra a jezdili jsme právě po městě – trasa č. 2: lom NKHOK, park Meršavceva, skála Orlí hnízdo, Karačunivský lom, jezero Čaša (to jsme nakonec neviděli, a času jsme na něj strávili asi 1,5 hodiny!), červené technogenní jezero u dolu Artem-1. Trasa č. 3: návštěva lomu JuHOK s exkurzí, kterou organizuje městská správa – zatopený žulový lom Říjnový, také zvaný Zaričnyj lom.

Naším hlavním cílem byl poprvé Šolochovský kaskádový vodopád v obci Tokivske. Jeli jsme přes Nikopol, abychom navíc viděli přímo Nikopol a zejména Panski kruči v obci Kapulivka. Poté jsme chtěli v Kryvém Rihu vidět hodně věcí. První den se toho moc nepodařilo a museli jsme se vrátit znovu. Ale o tom níže)

Trasa č. 2: pamětihodnosti Kryvého Rihu

A – technogenní jezero
B – Karačunivský lom
C – skála Orlí hnízdo
D – park Meršavceva
E – zatopený lom NKHOK

Jak se dostat k Tokivskému vodopádu?

Důležité! Nepokoušejte se sem jet v deštivém počasí. U vodopádu jsou cesty polní a průjezd nebude možný. Také asfaltový povrch silnice s hlubokými dírami může způsobit mnohem větší nepohodlí než za sucha… V zatopených jámách není vidět hloubku a místy jsou hodně hluboké( Od bodu A do vesnice Tokivske je rychlost jízdy nejvýše 20 km/h a objet to nijak nelze ani po polích... Od vodopádu k bodu C na silnici je cesta relativně lepší, protože se dá jet i 60–80 km/h, ale silnice na Kryvyj Rih od bodu C nechává hodně přát. Trasa je vyznačena na mapě níže.

Orientačním bodem je zpočátku vesnice Tokivske, poté ukazatel na vodopád (bod 1). Za ukazatelem je jen jedna cesta, držte se víc vpravo, jsou tu odbočky k místním provozním zónám (tam určitě není co dělat). Na cestě k vodopádu bude činný Kyjevský žulový lom (jako z písničky: ...odpad a špína cest...) a zatopený Tokivský lom (bod 2) těsně před samotným Šolochovským vodopádem. Cestou k vodopádu vás napadají myšlenky, jestli jedete správně... všechno je tak ponuré a ošklivé! A když dorazíte k samotné pamětihodnosti, čeká vás čisté zklamání...

Není na co koukat((( Byli jsme tu na jaře, kdy roztál sníh, a co je tu v létě za sucha? Pramínky? Speciálně sem jezdit nestojí vůbec za to! To není žádná pamětihodnost ukrajinského významu)

Doba návštěvy samotného vodopádu a zatopeného Tokivského lomu je nejvýše 40 minut na focení, ale cesta zabere určitě 2 hodiny(((

Dále jsme pokračovali přímo do Kryvého Rihu, abychom konečně začali poznávat místní pamětihodnosti Dnipropetrovské oblasti. Čas jsme nespočítali a ten den jsme stihli vidět jen málo. Ale pokud pojedete jen do Kryvého Rihu a předem si připravíte specifika trasy, za jeden světlý den všechno stihnete. Podrobněji jsme se v tom zorientovali, když jsme sem přijeli podruhé)

Zatopený lom NKHOK – kryvorižské „jezero Bajkal“

Dostat se sem není tak jednoduché. Zaprvé, těsně se nedá dojet, zadruhé navigace vede po cestě, která je uzavřená. Musíte jet po cestě vyznačené na mapě níže. Před mostkem přes železniční trať odbočíme doprava. Jedeme po okraji vesnické čtvrti. Orientačním bodem je konec soukromého sektoru. Po pravé ruce soukromý sektor. Po levé – „cesta směrem“ k lomu. Nelekejte se hald žuly a pracující techniky) Přecházíte železniční trať. Musíte jít směrem k vodě, tak vyjdete k zázračnému jezeru) Na konci soukromého sektoru je ještě dobrá cesta. Tou jsme se vraceli. Nejprve jsme jeli dopředu, blíž ke skládce odpadu, a prodírali jsme se hromadou nahrnutých žulových kopců... to bylo něco))) Šplháte po kamenech, vedle projíždějí opravdové BelAZy – malebné)

Ve skutečnosti to zní krásněji, než to je. Velkolepé a efektní – to ano! Ale tím to končí... Kolem létá prach a odpad z místní skládky. Chcete si udělat fotku a utéct odtud co nejdřív. To rozhodně není místo k odpočinku! Doba návštěvy je 20 minut včetně cesty pěšky a focení)

Skály MOPR –  nejlepší výhled na Kryvyj Rih

Jak se dostat na skály MOPR?

Nejprve je třeba vysvětlit, co jsou to skály MOPR? – to je geologická hornina vyčnívající nad povrch země. V Kryvém Rihu je podle informací z internetu asi 12 takových. Tedy všechny dohromady jsou právě skály MOPR. Skála Orlí hnízdo nabízí nejlepší pohled na horninu právě zespodu (i když je i pohled shora), a hora Blahodat nabízí nejlepší pohled na Kryvyj Rih!

Vydat se sem je lepší při západu slunce. Předem se dají skály prohlédnout zespodu, ale zvláštní smysl to nemá. Pokud se řídíte pokyny telefonní navigace, když zadáte Orlí hnízdo, Google vás zavede na ulici Orlí hnízdo – to je opačná strana od hory Blahodat. Když pojedete podle navigace, doleva – to bude skála Orlí hnízdo. Je odtud rozhled na skály zespodu i shora. Když od ulice Orlí hnízdo odbočíte doprava, po dojetí do slepé uličky uvidíte mostek ve vodě s výhledem na horu Blahodat.

Nejlepší výhled na Kryvyj Rih se otevírá ze skal MOPR v oblasti ulice Gazety Pravdy, hory Blahodat a skály Malá Orlynka. Nezaměňujte skály MOPR obecně a skálu Orlí hnízdo (jak se to stalo nám). Výhledy se všude otevírají na meandrující řeku Inhulec a jsou velmi krásné) Skála Orlí hnízdo je o něco víc vlevo od hory Blahodat, když se podíváte na mapu níže (v části o vodopádu Bílé kameny).

Hora Blahodat – parkovat se musí přímo v soukromém sektoru, míst je málo. Naštěstí je zatím málo i těch, kdo se chtějí kochat krásami Kryvého Rihu) Ze soukromého sektoru jdeme k pustině – mysu řeky Inhulec – k srázu (aby to bylo srozumitelnější), tam přes závoru a branku projdeme tak, jak je vidět na fotce níže.

Skála Orlí hnízdo a hora Blahodat leží na různých březích. Vezmeme-li v úvahu, že se na samotné skály moc dívat nechce, můžete jen zajet na horu Blahodat a užít si západ slunce. Doba návštěvy – čistě na focení, do 30 minut. Ale celkově je tu krásně a můžete přijít se židličkou a vychutnat si západ slunce) Je tu opravdu moc krásně! Vybavuje se z dětství „model města“, když si můžete prohlížet domy a ulice shora)

Skála „Orlí hnízdo“ – vyhlídka na Kryvyj Rih

Dojet se dá po silnici až na samý vrchol i k samé patě. Nebo můžete zaparkovat na jednom místě a na druhé dojít po stezce. Parkovat se musí přímo u domů v soukromém sektoru. Není tu moc co dělat, vyfotit a pokračujeme dál. Doba prohlídky shora i zdola je do 30 minut. Pokud zaparkujete dole, vpravo bude stezka, ale „kozí“. Lepší je obejít zleva, tam je stezka pro lidi) Ale abyste si prohlédli skály zespodu, musíte jít právě doprava.

Vodopád Bílé kameny – pamětihodnost Kryvého Rihu

Jak se dostat k vodopádu Bílé kameny?

Rozumná otázka. Na internetu se totiž většinou píše – orientační bod je železniční most. Jasnější se ale nic nestane... Nyní podrobněji o naší osobní zkušenosti. Od skal MOPR se můžete vydat buď k východní, nebo k západní části vodopádu Bílé kameny.

Cesta k východnímu vodopádu vede celá po asfaltové silnici přes městské ulice. Cesta k západnímu vede soukromým sektorem a silnice nechává hodně přát, zejména tam, kde se mění v polní „valchu“. Je také třeba počítat s tím, že nevíte, která část vodopádu bude v době vaší návštěvy plná vody. My jsme například přijeli, když zuřil Západní vodopád. Podle informací z internetu: vodopád funguje v plném rozsahu od března do května, od května do srpna na 50 %. Dále stavidlo úplně uzavřou do jara. Takže další tip č. 1 – vodopád Bílé kameny stojí za to navštívit právě na jaře!

K východnímu vodopádu můžete jet podle navigace. Ale v nějaký okamžik narazíte na plot. Dopředu vede cesta, ale je uzavřená, protože je to buď hráz, nebo přehrada... Je třeba se podívat víc vlevo – v plotě bude díra pro průjezd) Zvenku to vypadá jako místo pro popelnice... No což, taková je cesta k místním pamětihodnostem. Vjedeme a jedeme víc vlevo, tam je další díra (fotka níže) a pak dojedeme k domku. Tam cesta končí. Jak je vidět na fotce níže – směrem k domku vede cestička sestupu k vodopádu. Vlevo – cestička stoupání na železniční most. Tip č. 2 – nejprve je lepší vyjít na železniční most, abyste pochopili, která část vodopádu je aktivní.

Cestička vlevo vede přímo na železniční most. Otevírá se z něj docela zajímavý výhled. Na jedné straně železničního mostu se do zorného pole dostane celý vodopád, na druhé – Karačunivský lom – další pamětihodnost Kryvého Rihu.

Tip č. 3 – k oběma částem vodopádu není třeba dojíždět. Když dojedete k jedné části, můžete rychle přejít ke druhé přes železniční most. Je to výrazně rychlejší. Od východního i západního vodopádu vedou stoupání / sestupy k samotné vodě.

Sestoupit k části vodopádu s plnou vodou doporučujeme. Poslechnout si sílu a moc vody! Nelze to srovnávat s Tokivskými vodopády)

Varianta trasy č. 1: Přijet ke Karačunivskému lomu a prohlédnout si ho. Pojedete po „valše“ a po vesnické cestě. Odtud lze dokonce vystoupit pěšky buď na železniční most, nebo projít pod ním přímo k vodopádům. Nebo můžete dojet k západní části vodopádu Bílé kameny. Pokud je plný vody západní, je to vše. Pokud je plný vody východní – přejít po železničním mostě, sestoupit k východní části a pěšky se vrátit zpět. Tato varianta je optimální, protože zahrnuje vodopád i lom.

Varianta trasy č. 2: Dojet po normální silnici k východní části vodopádu. Vystoupat na most. Pokud je plná vody tato část, tím to končí) Protože shora je vidět i Karačunivský lom, není tam co dělat. Pokud je plný vody západní, projít se k němu pěšky přes železniční most.

Shrnutí: jezdit sem speciálně se moc doporučovat nechce. Snad jen kvůli výstupu na železniční most, abyste se podívali na město shora. Vodopády jsou nic moc. Nejsou přírodní, ale s lidským zásahem. Na Karačunivský lom je lepší jet, když je všude zeleno, jinak tam není co vidět a ještě je všechno „holé“. Po obvodu Karačunivského lomu se dá projít pěšky. Když bude bujná zeleň, může se procházka protáhnout až na 2 hodiny. Návštěvu je lepší načasovat na světlou část dne.

Karačunivský lom – místo na procházky v teplé části roku

Zvláštní „wow efekt“ jsme nezažili. Ale procházet se tu, když je všude zeleno, se dá. Kolem lomu se dá obejít pěšky. Z jedné strany se prý dá dokonce dojet. My jsme parkovali pod mostem, u odbočky k vodopádu Bílé kameny. Obě pamětihodnosti jsou v docházkové vzdálenosti – asi 5 minut pěšky.

Park F. Meršavceva (Gazety „Pravda“) – skvělé místo na procházky v kteroukoli roční dobu

Dostali jsme se sem, když nebyla zeleň, ale i tak je tu docela útulno. Zábava tu samozřejmě není, ale jsou tu aleje podél vody na procházky. Dva sousedící parky (druhý je Hdancevský park) tvoří celé nábřeží pro promenádu podél řeky Inhulec. Doba návštěvy od 1 hodiny, ale právě procházkovým krokem. Je to místo k relaxaci. Zaparkovat můžete, kde je vyznačeno na mapě níže, a odtud začít procházku.

„Marsovské scenérie“ v Kryvém Rihu, nebo prostě oblast těžby rudy?

Nemusíte letět na Mars ani jet do Indie, abyste viděli prach a červené cesty – přijeďte do Kryvého Rihu) V oblastech těžby žuly nejsou ulice samozřejmě tak červené. Ale oblast těžby rudy – to je něco... krásné je to jen na fotkách. Ve skutečnosti se vám ani nechce na ten prach šlápnout.

Červené technogenní jezero v Kryvém Rihu – není jediné a ekologičností se neodlišují...

Nejznámější červené jezero je v oblasti dolů „Artem-1“ a „Hihant-Hlyboka“. Vedou tam i tramvajové koleje. Na internetu se píše, že je mezi tramvajovými zastávkami „Náměstí Oleksandra Polia“ a „Mudrena“. My jsme byli v bodě na mapě níže.

Ještě jsme zkoušeli najít jezero Čaša. Jezdili jsme kolem dokola, zajeli jsme z obou stran. Blíž než na 1 km se nedá dojet. Pěšky jsme nešli. Čtvrť je nic moc – skládka a doly... Zato jsme našli opravdové „Čínské barevné hory“ – kryvorižské železnorudné hory)))!

Lom JuHOK – největší lom Evropy

Prostě přijet a navštívit ho nepůjde. Musíte se dostat na uzavřenou vyhlídkovou plošinu, přístup na ni se získává u správy činného provozu lomu, nebo se můžete přihlásit na městskou exkurzi přes facebook „Kryvyj Rih turistický“ nebo zavolat na telefon 0979404748. Zapsali nás týden předem, určili čas a místo setkání u pomníku „Kozákovi Kryvého Rihu“. Odtud nás odvezli minibusem na vyhlídkovou plošinu lomu. Všechno zdarma, protože to organizuje město s cílem rozvoje turismu ve městě. Doba návštěvy je asi 1,5 hodiny včetně cesty po městě.

Pokud jste jiné lomy dosud neviděli, tento vás neuvěřitelně nadchne. Rozměry prostě uchvacují (přibližně 2×3 km plocha a hloubka 500 m)! Uvnitř jezdí železniční soupravy a pracují největší „stroje“ BelAZy s kolem o velikosti 3 m! Navštívit ho rozhodně stojí za to. Pokud se dostanete s exkurzí, ještě vám prozradí všechny podrobnosti těžby železné rudy a zvláštnosti právě lomu JuHOK. V lomu se těží ochuzená hornina s rudou kolem 20 %. V dolech Kryvého Rihu se těží hornina obohacená rudou až do 80 %. Nevyužitá „hluchá“ hornina se vyváží za hranice města, tak vznikají kryvorižské hory – haldy.

Říjnový lom (Zaričnyj lom) – zatopený žulový lom a jedno z nejlepších míst v Kryvém Rihu

Je tu krásně v kteroukoli roční dobu. Nějaká útulná a uvolňující atmosféra. Projít se můžete nad lomem a je tu sestup k vodě. V létě je tu opravdová pláž. Dobré místo na vyjížďky na kole a grilování. K lomu se dá dojet přímo autem. Dolů se ale musí pěšky.

Kryvorižská botanická zahrada Národní akademie věd Ukrajiny – skvělé místo relaxu a vědy)

Když vezmeme v úvahu, že Kryvyj Rih je město od začátku do konce průmyslové, jaké je překvapení, když se ocitnete v takové přírodě, jako je tamní botanická zahrada! Leží stranou od města, ale to není na škodu) Sem se vyplatí určitě přijet, zejména ve druhé polovině května a na začátku června. Je tu hodně nejen zeleně, ale právě květin! Je kde se procházet, jsou tu lavičky, udržované stezky... Trasa po zahradě je okružní. Po vstupu do botanické zahrady jdeme po hlavní aleji až na její konec a odbočíme doprava. Cesta se bude zakulacovat po poloměru, proti směru hodinových ručiček. Dojdeme k altánu a japonské zahradě) Dále pokračujeme po okružní cestě, proti směru hodinových ručiček, dojdeme k mostku vpravo. Od mostku odbočíme doleva a dostaneme se do růžové zahrady, která je kruhová. Z růžové zahrady pokračujeme víc vpravo, ale opět po kruhu proti směru hodinových ručiček. Dojdeme k široké aleji nejrůznějších květin!!! Na jejím konci odbočíme doleva a po stezce se dostaneme na hlavní alej botanické zahrady, téměř u samotného východu. Uvedená trasa umožňuje vidět samotné srdce botanické zahrady, a pokud se chcete procházet, je tu mnoho stezek a odboček! Cena vstupenky je nízká, kolem 40 UAH/os., ale s botanickou zahradou třeba v Oděse se to nedá srovnávat!!! Zdálo by se, Oděsa – letovisko, ekologická oblast... a tady Kryvyj Rih – doly a lomy) Botanická zahrada v Kryvém Rihu je jedním z nejlepších míst města!

Níže jsou mapy s možnými trasami (šipkami je vyznačena naše trasa):

• A – altán
• R – růžová zahrada
• M – mostek, nefunguje)
• C – alej sezónních květin

Kryvyj Rih se v rámci jednoho dne dá pohodlně prohlédnout, když přijedete od Dnipra. Můžete tu vidět „Čínské hory“, „jezero Bajkal“ a „marsovské scenérie“ (čímž jsou velmi podobné běžné Indii). Ale ve skutečnosti jsou to jen hlasité názvy. Ve skutečnosti se město topí ve špíně a prachu. Když fouká vítr, cítíte prach mezi zuby... Oblasti těžby železné rudy se nedají popsat slovy – všechno kolem je červené. Několik kilometrů od dolů na těžbu rudy stojí škola a fotbalový klub s hřištěm... To dorůstá další mladá generace ve znečištěném městě(

Za jediný světlý den se teoreticky dá všechno stihnout vidět. Ale předem bude potřeba připravit jasný plán přesunů a naplánovat trasu. Bude potřeba sestavit plán a čas pobytu na každém místě. Ale lepší je samozřejmě vyhradit 2 světlé dny nebo nenavštěvovat všechno. Místa s 1 a / nebo 2 hvězdičkami skutečně nezasluhují vaši pozornost! Určitě si předem přečtěte, jak se na jednotlivá místa dostanete.

V jednom dni nespojujte cestu do samotného Kryvého Rihu a Tokivské vodopády. Nebo vyjeďte v 6–7 ráno, abyste všechno stihli. Nám okruh Dnipro – Nikopol – Tokivske – Kryvyj Rih – Dnipro zabral 10 hodin a 600 km. Na návštěvu botanické zahrady se také vyčleňují od 2 hodin. Leží ještě za městem, takže se k ní musíte dopravit. Mimochodem, můžete si s sebou vzít oběd a najíst se v přírodě. Jsou tam lavičky nebo si můžete vzít deku.