Co vidět na západní Ukrajině?

Pokud přemýšlíte, co vidět na Ukrajině vůbec, klidně začněte pamětihodnostmi západní Ukrajiny:

• Chmelnická oblast – Kamianets-Podilskyi (pevnost) a Podilské Tovtry (Smotryčský kaňon, Bakota, Demšyn) ⭐⭐⭐⭐⭐
• Černovická oblast – pevnost Chotyn ⭐⭐⭐
• Ternopilská oblast – Dnistrovský kaňon (obec Zališčyky), Džurynský vodopád (obec Nyrkiv) ⭐⭐
• Ivanofrankivská oblast – hora Makovycja (Jaremče, zábava – projížďky na čtyřkolkách), Dovbušovy skály (poblíž obce Bubnyšče), Bukovel (zábava – lanovka č. 2 a letní bobová dráha, v zimě – projížďky na sněžných skútrech) ⭐⭐⭐⭐⭐
• Zakarpatská oblast – jezero Synevyr ⭐⭐⭐⭐⭐
• Lvivská oblast – pevnost Tustaň, staré město Lviv ⭐

Kamianets-Podilskyi je jednou z nejlepších pamětihodností Ukrajiny

Co vidět v Kamianets-Podilskyi (Chmelnická oblast) a okolí:

• samotné město s jeho uličkami, evropskými domy a zelenými parky
• Kamianets-Podilská pevnost – Starý zámek
• Smotryčský (Smotrycký) kaňon (z mostu Běžící laň / „Laň, která běží“ / „Rychlá laň“ a v oblasti mostu Novoplanovský)
• Bakota – zatopená vesnice, jedno z nejnavštěvovanějších míst Podilských Tovtrů.
• Podilské Tovtry (Podilski Tovtry) – to je národní park, skutečný zázrak Ukrajiny. Není to jedno konkrétní místo, ale několik krásných míst roztroušených po území Chmelnické oblasti. Je jich celkem přes 10, ale nejvýznamnější jsou Bakota, Smotryčský kaňon, Kytajhorodský výchoz, vesnice Demšyn. Podrobněji se o všem můžete dočíst na oficiálním webu Podilských Tovtrů. Jen jedna zvláštnost – v červenci 2021 bylo míst asi 15 a v jejich seznamu byly i vodopády, nyní, když píšu tento přehled – v srpnu 2021 – je míst už 11) Zřejmě se nemohou rozhodnout, co je krásné a co ne tak moc)) Abyste se dostali ke každému místu, budete potřebovat trpělivost – rychlost jízdy bude velmi, velmi nízká! My jsme za celý světlý den od 9 do 21 stihli navštívit jen Bakotu, Smotryčský kaňon (dvě lokality), Kytajhorodský výchoz, vesnici Demšyn.
• Pevnost Chotyn (ve stejnojmenném městě, ale už v Černovické oblasti).

Kamianets-Podilskyi by měl navštívit každý! Přijeli jsme na 1 den a zůstali jsme 4! Je tu kde se projít a co vidět. Navíc je tu nějaká poklidná atmosféra, která člověka naladí romanticky) Město i okolí se bude líbit dospělým i dětem! Bylo by skvělé, kdyby sem školy přímo vozily na exkurze, o něčem takovém se v dětství dalo jen snít! Procházka po území pevnosti Starého zámku je samé potěšení! Jaké jsou tu v okolí výhledy...

Silnice mezi městy jsou dobré, místy dokonalé. Ale abyste na západní Ukrajině viděli pamětihodnosti, budete muset jezdit po polních „cestách“. Týká se to i Podilských Tovtrů – krása nepopsatelná, ale cesty nejsou, je tu jen směr daný dírami v povrchu vozovky! Níže o všem popořadě)

Kamianets-Podilskyi – na opravdovou pěší procházku budete potřebovat celý světlý den! Trasa procházky městem je pohodlná tím, že se úseky neopakují. Dá se také rozdělit na části. Celá okružní trasa trvá minimálně 4 hodiny svižnou procházkovou chůzí) Na prohlídku pamětihodností Kamianets-Podilskyi počítejte od půl dne do celého dne, bude záležet na tom, zda budete pevnost navštěvovat zevnitř, zda vás zajímají muzea, zda budete lézt po každé baště a podobně.

Níže na mapě je naše trasa od výchozího bodu „Ubytování“. Ubytovali jsme se přímo v kaňonu a moc se nám to líbilo. Je tam soukromý sektor s parkováním na dvoře. Trasu začínáme odtud, jdeme dnem kaňonu k Polské bráně, odtud na vyhlídku (výhled na Starý zámek – pevnost Kamianets-Podilskyi), pak projdeme hlavní ulicí a náměstím s radnicí. Po cestě nejsou žádné zvláštní výhledy, ale procházka je v tomto úseku milá) Dál je to zajímavější, protože od muzea miniatur a Arménské bašty začíná Zámecký most s výhledem na samotnou krásku pevnost. Z mostu jsou nádherné výhledy na tentýž Smotryčský kaňon. Samotná pevnost je otevřená do 17 hodin. Dovnitř jsme nešli. Obešli jsme pevnost zezadu a vylezli na pahorky za pevností – „Nový zámek“, odtud se otevírá další z nejlepších výhledů na město. Večer tu páry romanticky vyprovázejí západ slunce) Dál pevnost obejdeme zezadu a ocitneme se z boku s nádherným výhledem na soukromý sektor ve Smotryčském kaňonu. Kolem pevnosti se dá projít po stezce dokola! Dál je z boku pevnosti sestup do kaňonu (trasa na první mapě), nebo se vrátíme na Zámecký most a sejdeme z něj dolů po schodech do kaňonu. Potom se můžete projít po mostku a vystoupat nahoru přes soukromý sektor (trasa stejná jako na první mapě, rozdíl je jen v místě sestupu). Nebo můžete přejít Zámecký most a odbočit směrem k Ruské bráně (na druhé mapě, kde je úsek trasy zobrazen zblízka). Jít po této straně k mostku přes kaňon. Pak vystoupat po schodech a ocitnout se u kostela Přesvaté Bohorodice. Odtud po stezce přes Dendropark a Ševčenkův park dojít k mostu Novoplanovský. Odtud vede cesta rovnou do centra, opět k radnici na náměstí. Tak vznikne okružní, zcela neopakující se trasa) Stezka přes Dendropark je samozřejmě poněkud nudná a fádní, žádné výhledy, ale zato příroda a spousta zeleně) Tato procházka je určitě pro milovníky hikingu. Hlavní zvláštností je, že celý kaňon řeky Smotryč je plný mostků a stezek. Ze Zámeckého mostu se dá sejít na obě strany a všude se dá projít) Starý zámek je nutné vidět dopoledne, abyste udělali krásné fotky právě architektury, a také při západu slunce, abyste se pokochali nádherným západem slunce na pozadí pevnosti! Pevnost se zachovala v dokonalém stavu – je to skutečný zázrak, něco podobného ještě můžete vidět v Bilhorod-Dnistrovskyi „Akkermanská pevnost“!

Podilské Tovtry – přírodní krásy Ukrajiny

Smotryčský kaňon – soutěska podél koryta řeky Smotryč (přítok Dnistru)

Nachází se na území celého města Kamianets-Podilskyi. Kaňon město přímo obtéká a jsou v něm dvě krásné lokality, které rozhodně stojí za návštěvu. Patří mezi pamětihodnosti „Podilských Tovtrů“.

• Novoplanovský most – vedle mostu je bezplatné parkoviště, ale přijet je lepší brzy, aby vám slunce nepřekáželo při pořizování jasných fotek a abyste našli místo k zaparkování) Poblíž jsou také dva procházkové parky. Toto místo je obzvlášť zajímavé tím, že se dá sejít dolů do kaňonu. Cesta dole je vidět shora, přes říčku vede veselý kolébavý mostek) Z jednoho konce mostu vede cesta dolů ve formě schodů, z druhého – stezka přes soukromý sektor. Doba návštěvy od 30 minut.
• Most Běžící laň – fotky tu vycházejí krásné, ale není tu co dělat. Dá se sem zastavit cestou do Chotynu. Před mostem je bezplatné parkoviště u nějaké nefunkční budovy.

Chotyn – pevnost ve stejnojmenném městě

Zachovala se velmi dobře a rozhodně se sem také vyplatí přijet. Doba návštěvy je ale asi 1,5 hodiny a víc tu dělat nelze... Na mapě níže je už uveden plán areálu. Parkování je placené, asi 20 UAH. Dál jdeme pěšky k pevnosti po stezce. U samotné pevnosti můžete odbočit doleva a vystoupat na pahorek – oblast objektů 15 a 13. Právě odtud se otevírá nejlepší výhled na pevnost.

Další pamětihodnost Ukrajiny z kategorie starobylých pevností, stejně jako Akkermanská v Bilhorod-Dnistrovskyi. Mimochodem, Chotyn se pohodlně prohlédne, když jedeme hlouběji do západní Ukrajiny, konkrétně do obce Zališčyky.

Zališčyky – krása Dnistrovského kaňonu!

Zališčyky jsou obec v Ternopilské oblasti. Právě na samotnou obec se otevírá nádherný výhled. V zorném poli je Dnistrovský kaňon a soukromý sektor! Místo je velmi fotogenické, ale nic víc. Doba návštěvy 15 minut... Není tu příjemně kvůli větru, takže ani najíst se s výhledem není moc pohodlné. Podle červených šipek – parkoviště přímo v soukromém sektoru, kde se dá zaparkovat. Turistů tu ale není mnoho, takže místo najdete). Bude potřeba pár metrů dojít pěšky. Nebo se můžete vydat podle žlutých šipek a zaparkovat přímo u srázu. Ale nejlepší výhled se otevírá z vyhlídky podle červených šipek.

Džurynský vodopád (Nyrkiv) – vodopád v rovinaté krajině, krásnější než některé v horách západní Ukrajiny

Nachází se v Ternopilské oblasti u obce Nyrkiv. Jeli jsme k němu rovnou ze Zališčyk. Cestou je také Červonohradský zámek. Na začátku sjezdu k vodopádu stojí závora a za vjezd si berou asi 50 UAH/osobu. Za co, ptám se?! Cesta dolů je dlouhá asi 5 km a je to něco neuvěřitelného – směs sypkého štěrku se starodávnou valchou (vlnitou cestou)) Sjezd bude dlouhý) K vodopádu se dá dojet až k samé patě! Ale 95 % lidí parkuje mnohem výš a jde pěšky, přestože tam snadno dojedete dolů i sedanem. K zámku jsme ani nejeli, ani nešli – jsou to jen ruiny... Vodopád je, popravdě, krásný) Ale vyplatí se sem jet cíleně? Spíš ne než ano... I když sem jezdí dokonce i exkurzní autobusy! Pravda, dolů je nepouštějí a lidé jdou těch 5 km dolů pěšky, a pak je čeká cesta zpátky nahoru... V létě, v červenci, je to pěkný zážitek – v horku a do kopce... U samotného vodopádu není co dělat. Doba návštěvy asi 1 hodina, ale to kvůli sjezdu a výstupu po místní cestě. Dál jedeme rovnou do Jaremče, kde nás čeká několik dalších nocí.

Od Ivano-Frankivsku začíná srdce západní Ukrajiny.

Západní Ukrajina – s čím je třeba při cestování počítat

• S sebou určitě mějte nejen deštník, ale především pláštěnku! Byli jsme v červenci 2021 – v Jaremče byly 3 dny zataženo a pravidelně lilo jako z konve!
• Obuv by rozhodně neměla být slavnostní, ale taková, která snese prach, bláto a kamení... Pokud nemáte profesionální cestovní obuv, je lepší vzít s sebou náhradní) Mimochodem, gumáky se budou hodit náramně... všude je bláto, a to hustá břečka!
• I když na západní Ukrajinu jedete v létě (jako my v červenci), stejně si vezměte teplé oblečení, včetně podzimní bundy.
• Autem se dá dojet prakticky všude až k samotným pamětihodnostem. Je lepší, když to bude terénní auto nebo aspoň crossover, sedan s nízkým podvozkem tudy určitě neprojede všude!
• Ubytování je všude hodně. Dá se jet i bez rezervace přes Booking. Je třeba dávat pozor na vybavení pokoje (koupelna / toaleta) a na klimatizaci, která je mimochodem důležitější pro vytápění než pro chlazení místnosti... Nebo si můžete vybrat ubytování s topením! V Jaremče jsme v pokoji zapínali topení, protože venku bylo 15 stupňů!

Jaremče – skutečná západní Ukrajina v celé své kráse

Jaremče je perla Ivanofrankivské oblasti. Sem se vyplatí přijet rozhodně v zimě i v létě. Trasa procházek a program mohou být snadno podobné v kterémkoli ročním období. Určitě se vyplatí projet autem z Jaremče do Bukovelu (Polianycja) přes Mykulyčyn a Tatariv. Podél celé cesty jsou výhledy přímo evropské) Do Vorochty nemá smysl jezdit jen kvůli „pseudomostu Harryho Pottera“. K mostu jsme nakonec zajeli, ale nic nového a zajímavého jsme neviděli, proto doporučujeme prozkoumat Jaremče a Bukovel. Ubytovat se můžete tam i tam. Průměrná cena za noc slušného ubytování s vybavením je od 1000 UAH. My jsme dávali přednost topení a/nebo klimatizaci a také koupelně v pokoji – odtud takové ceny. Obyčejné pokoje bez vybavení se dají najít i za 300–500 UAH.

Co vidět v Jaremče?

• Dovbušova stezka ⭐⭐⭐
• hora Makovycja (pokračování Dovbušovy stezky, pokud jdete pěšky), a právě sem se vyplatí přijet na čtyřkolkách! ⭐⭐⭐⭐⭐
• trh se suvenýry (vedle vodopád Probij) ⭐
• vodopády v osadě a okolí, a to Probij, Dívčí slzy a v jiné osadě – Ženecký Huk ⭐
• místní restaurace s ukrajinskou kuchyní, například „Vedmeža hora“ (vedle je stezka k vodopádu Dívčí slzy) ⭐
• skála Slon ⭐⭐
• hora Chomjak

Trasa procházky po Jaremče: Vodopád Probij a trh se suvenýry – skála Slon – vodopád „Dívčí slzy“ – Dovbušova stezka v Jaremče – hora Makovycja. Pokud nikde kromě Dovbušovy stezky nebudete chodit pěšky, dá se to stihnout za 1 den. Pokud se budete procházet, může se tato trasa protáhnout na 2 a dokonce 3 dny (pravda, i s Vorochtou, Ženeckým Hukem a Bukovelem).

Vodopád Probij a trh se suvenýry se nacházejí na jednom místě a navštěvují se nerozlučně. Parkoviště je u trhu se suvenýry, kde najdete místo, tam jsme zaparkovali zdarma. I když tu není moc co dělat. Vodopád v celé své nejvyšší kráse je na fotce níže... Příroda je krásná, ale nazvat to vodopádem je opravdu k smíchu! Doba návštěvy 20 minut. Dál jedeme na další lokalitu.

Skála Slon – nic neobvyklého, ale pokud nemáte co dělat, můžete se zastavit. U paty skály teče horská říčka. Opět se můžete pokochat přírodou na 10–15 minut) Orientační bod – skála přímo u vody. Je tam soukromý sektor, parkujte, kde najdete místo, a pěšky je potřeba ujít asi 15 metrů k vodě – tam bude nejlepší výhled.

Vodopád „Dívčí slzy“ (a o kousek dál „Mužské slzy“) – orientační bod je restaurace Vedmeža hora a zoo. Je tam bezplatné parkoviště a odtud jdeme pěšky podle ukazatelů k vodopádu. Mimochodem, v terénním autě se k vodopádu opět snadno dojede, což doporučujeme. Na čtyřkolkách sem jezdit nedoporučujeme – nebude tu žádný WOW efekt ani adrenalin, vyhozené peníze) Protože po cestě není moc co vidět, je trasa nudná... To, že je slz málo, je samozřejmě dobře, ale má to být přece vodopád... Opět obyčejný peřej horské říčky. K vodopádu „Mužské slzy“ jsme ani nešli, protože je ještě menší než „Dívčí slzy“. Pěšky se šlape jedním směrem od parkoviště 2 km. Pokud nemáte co dělat, projděte se, ale nečekejte výhledy a zejména vodnatý vodopád) Procházka trvá asi 1,5 hodiny. Na zpáteční cestě se můžete najíst v ukrajinské restauraci „Vedmeža hora“. Pokud jste dosud v restauracích nebyli, třeba se vám zalíbí) Všechno je docela milé, ale obyčejné! Ceny jsou střední, spíš vyšší. Ale popravdě, jídlo v Silpu (Kamianets-Podilskyi) je úplně stejné, jen 3krát levnější! Žádnou zvláštní chuť nemá ani banoš a bohrač, ani dranyky, a vareniky jsou rovnou odporné! Zoo opět – zvířata v „klecích“ – to je pro někoho, nebo se budou líbit dětem)

Dovbušova stezka v Jaremče (nezaměňovat s Dovbušovými skalami poblíž obce Bubnyšče, také Ivanofrankivská oblast) – stezka začíná od ulice Svobody, orientační bod je hotel „Na stežci Dovbuša“, tamtéž u vchodu jsou suvenýrové stánky. Vstup je asi 40 UAH/osobu v pracovní dobu, mimo pracovní dobu – po 19. hodině večer a brzy ráno – zdarma) Po cestě budou skály, ale ne ty, které jsou všude na obrázcích. Celá stezka je okružní, asi 2,5 km – zhruba 1 hodina pěšky. Tady se nedá projet ničím, jen skákat pěšky po kamíncích. Stezka je docela milá, ale opět bez zvláštního nadšení. Navštívit jen pokud jste poblíž. Po 1,2 km od ulice Svobody, podle ukazatelů, dojdeme ke skalám, na kterých stojí ukazatel na horu Makovycja. Tj. odtud se plynule dostanete na stezku na Makovycju. Zabloudit se nedá, průvodce není potřeba! Všude je plno lidí a celá stezka je značená. Výstup vede po jedné stezce, sestup po druhé, což je velmi pohodlné – lidé nepřekážejí a výhledy jsou o něco nové)

Hora Makovycja – je možný pěší výstup i výstup na čtyřkolkách! Pěší výstup a výstup na čtyřkolkách vedou po různých trasách a z různých míst Jaremče. Pěší je pokračováním Dovbušovy stezky, a výstup na čtyřkolkách vám ukáže průvodce. Svézt se na čtyřkolkách by měl každý, a na čtyřkolkách v horách ti, kdo hledají adrenalin a dobrodružství) Zvlášť to platí pro výstup na horu Makovycja – prudký výstup po kamenech kluzkých od deště, po tekoucí hlíně a prostě po kola v blátě!!! Stojí to za to – WOW pocity! V deštivém počasí sem nebude chtít jet každý průvodce. Odvézt nás souhlasili jen kluci z „Pronájem čtyřkolek Adrenalin Jaremče“. Ostatní říkali, že cestu hodně rozmyl déšť) Nakonec je to nejlepší zážitek v Jaremče – kvůli tomu se sem opravdu vyplatí jet!!! Hora Makovycja je nádherná! Z jejího vrcholu vypadá Jaremče jako vesnička s milými domky) Tady se dýchá zhluboka – svoboda a síla přírody, síla Karpat! Rady ohledně pronájmu čtyřkolek: na Makovycju je lepší vzít silnější stroj a rozhodně s posilovačem řízení. Projížďka tam i zpět zabere 2 hodiny. Ceny pronájmu začínají od 900 UAH/hod, ale bude to starší čtyřkolka, bez posilovače řízení a s výkonem 450. Lepší je vzít s výkonem 800 a s posilovačem, ale bude to stát 1300 UAH/hod. Zato se budete vozit a nemyslet na to, že někde zhasnete. Jedete na své čtyřkolce za instruktorem, který na svém stroji ukazuje cestu. Všimněte si, že v půjčovně vám dají obleky proti blátu, ale jsou propustné pro vodu! Pokud prší, budete úplně promočení. Pláštěnku si musíte obléct sami...

Na vrcholu hory Makovycja je také kde se projít a pokochat se výhledy. Panoramatické fotky níže vůbec nevystihují atmosféru toho místa) Nahoře se přímo dýchá lehčeji a je cítit atmosféra poklidu!

Vodopád Ženecký Huk – „pohodlně“ se navštěvuje cestou na Bukovel. Dá se k němu dojít 4 km pěšky nebo celou cestu dojet autem, i když sedan tudy sotva projede. Crossover pojede pomalu, ale k vodopádu dojede) Dá se využít místní atrakce – povezou vás v místních terénních autech (nezaměňovat s džípy ve Spojených arabských emirátech). Pěšky jsme jít nechtěli a dojeli jsme nahoru na vlastním autě. Lidé dojížděli, kam „jim nervy dovolí“, nechali auto a šli pěšky) Cesta je opravdu velmi specifická, valouny v blátě a vodě... žádné extra potěšení! Ale jít po nich pěšky, a ještě v dešti – to je vůbec nic moc! Deště jsou v tom regionu častými hosty... Průjezd k vodopádu je placený, asi 100 UAH. Cestou nejsou žádné výhledy a samotný vodopád je, popravdě, tak napůl, ale lidí je tu jako včel na květu, nebo much na h...) Jinými slovy, jedete-li kolem, jeďte raději do Bukovelu) Mimochodem, ani v osadě Vorochta není co dělat, most nestojí za vaši pozornost.

Bukovel je skutečná pohádková země v létě i v zimě!

Sem můžete přijet na procházku, nebo se tu ubytovat a užívat si místní atmosféru! I když tu nebude levno, je tu opravdu krásně! Cesta do Bukovelu vede kolem vysokánských smrků – je to pohádkově krásné! Dokonce i v létě tu jezdí centrální lanovka č. 2. Cena je asi 150 UAH/osobu tam i zpět. Do roku 2021 to byla nejlepší zábava tady, ale teď přibyla mega atrakce – letní bobová dráha „Speed Fun“, jinými slovy horská dráha dlouhá 1,5 km! Cena je asi 800 UAH za dva při sjezdu jen dolů. Nacházejí se u lanovky č. 2, ale je třeba k nim vystoupat pěšky, nebo se lanovkou dá vyjet nahoru a odtud sjet na bobové dráze, jak jsme to udělali my. Ve dvou v jedné kabince se můžete svézt, pokud je vaše celková hmotnost do 150 kg.

Dál na naší trase byly Dovbušovy skály v oblasti obce Bubnyšče. Byli jsme tam cestou na jezero Synevyr. Mimochodem, když jste v tomto regionu, můžete se ještě podívat na vodopád Šypit, ale my jsme ho viděli už v zimě. Jednou se na něj dá podívat, ale podruhé se nám ani v létě nechtělo jet)

Dovbušovy skály jsou jednou z nejlepších pamětihodností západní Ukrajiny

Často se pletou s Jaremčem, tím spíš, že jsou také v Ivanofrankivské oblasti. Ale u obce Bubnyšče jsou skutečné skály, ke kterým se dá dojet autem, a tam už se na místě procházet mezi pohádkovými kameny! Po lese jsou rozeseté různé figury z kamenů, vytvořené přírodou, kterým lidé dali přezdívky, jako Čarodějnice, Tulipán a podobně. Průjezd k nim je placený, asi 100 UAH. Jede se asi 4 km jedním směrem. Na místě se dá procházet od 1 hodiny a víc. Krajina je velmi krásná! Ukazatele tu nejsou, proto jsou tu lidé, kteří nabízejí své služby jako průvodci, aby vám ukázali všechna nejkrásnější místa. Ale můžete se prostě projít podle map, kde jsou vyznačeny všechny „pohádkové“ kameny) Všimněte si, že příjezd ke skalám je možný pouze po trase vyznačené na mapě níže. Jiné cesty, které by vedly těsně ke skalám, nejsou! Z jiné silnice je sjezd, ale bude nutné jít kilometr za kilometrem pěšky lesem... Pokud budete sledovat trasu uvedenou níže na mapě, dojedete ke skalám úplně těsně.

Skály jsou zajímavé tím, že po nich můžete lézt, objevovat všelijaká skrytá místa, a když sestoupíte dolů, ocitnete se v opravdovém hlubokém lese!!!

Co se týče cesty v červenci 2021 – v regionu na všechny strany od skal žádné cesty nejsou, jsou jen díry... My jsme po skalách jeli na jezero Synevyr, ale nikomu bychom to 100% nedoporučili! K Synevyru se dá jet jen po cestě vyznačené na mapě níže a nijak jinak!

Jezero Synevyr – pamětihodnost Ukrajiny

Synevyrská poljana a Mižhirja jsou samy o sobě krásná místa, která stojí za návštěvu. Význam samotného jezera Synevyr je ovšem přehnaný) Opravdu je tu krásně, ale aby to bylo přímo WOW, bohužel není) Navíc vjezd k jezeru je možný jen ve všední dny, o svátcích a víkendech je třeba šlapat asi 2 km pěšky. Vjezd i vstup jsou placené, asi 200 UAH/osobu + auto. Kolem celého jezera se dá obejít po stezce, vznikne milá procházka, ale jen asi na 30 minut a víc tam dělat není co... Přijet a podívat se samozřejmě stojí za to, na rozdíl od téhož jezera Žuravlyne, tam se opravdu není na co dívat) V okolí je mnoho ekostezek, rezervace medvědů a vlků. V tomto regionu se dá na den přenocovat a jet dál do Lvivské oblasti.

Pevnost Tustaň – pamětihodnost Lvivské oblasti

Nachází se ve Skolivském regionu, tam kde jsou Beskydy a jezero Žuravlyne. Opět se nesmí plést s osadou v Ivanofrankivské oblasti. Parkování je tu 20 UAH a vstup asi 50 UAH/osobu. Jezdit sem cíleně opravdu nestojí za to! Místo je velmi fotogenické, ale nic víc!!! Není tu co vidět ani milovníkům přírody, ani milovníkům historie... Celá procházka kolem pevnosti po stezce zabere jen asi 20 minut! Stezka mimochodem vede proti směru hodinových ručiček, všimněte si, až budete přemýšlet, kterým směrem jít)

Krásy západní Ukrajiny okouzlují a dělají z ní skutečnou pamětihodnost! Tento region Ukrajiny je třeba navštívit rozhodně dvakrát – v zimě a v létě) Ověřeno, nadšení vzbudila obě roční období! Na jaře a na podzim je velká pravděpodobnost deště, proto je lepší se těmto ročním obdobím vyhnout. Snad jen září se dá počítat k létu, ale květen v žádném případě nepočítat k létu, dokonce i červen vzbuzuje pochybnosti) V polovině července je ve dne +15 až +20 a ne víc... V roce 2021 stav silnic na západě opravdu potěšil, teď se tu dá klidně jezdit! Naše projížďky právě po oblastech západní Ukrajiny (Chmelnická, Černovická, Ternopilská, Ivanofrankivská, Zakarpatská a Lvivská) trvaly asi 10 dní.